Zámek stojí na místě původního hradu, o němž jsou první zmínky z počátku 12. století. Po opakované změně majitele a nakonec i po rozdělení panství na několik částí mezi různé rody, podařilo se Lichtenštejnům panství sjednotit a od konce 14. století patřil hrad již jejich rodu. Lichtenštejnové zde po ztrátě Mikulova postupně vybudovali rezidenční sídlo.

Více informací naleznete zde
 

Dnešní monumentální stavba zámku pochází z poloviny 19. století. Původně tu stávala gotická tvrz, která byla 16. století přestavěna v renesanční zámek. Tehdy byla také vybudována scenérie dnešních lednicko-valtických rybníků. Zámek znovu přebudoval v 17. století Karel Eusebius z Lichtenštejna, který zcela přetvořil i dosavadní park. Rozčleněním plochy do šesti velkých čtverců s terasami a vodotrysky mu dal umělý ráz. Eusebiovou přestavbou vznikl barokní zámek spolu s jízdárnou, postavenou v letech 1688 –1690 podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu, kterého vystřídal Domenico Martinelli. V letech 1772 – 1776 byl zámek znovu přebudován, tentokrát v klasicistním slohu, a místo zbořeného gotického kostela sv. Jakuba byla k starému zámku přistavěna jako jeho křídlo hradní kaple sv. Jakuba s protilehlým obytným křídlem. Tím se vytvořil čestný dvůr, který se zachoval dodnes. Poslední etapa stavebních úprav započala přebudování zahradního křídla zámku v empírovém slohu v roce 1815 architektem Kornhäuselem a skončila monumentální přestavbou zámku v letech 1846 – 1858 podle návrhu mladého vídeňského architekta Jiřího Wingeműllera v pseudogotickém slohu (vystřídán Janem Heidrichem). Návštěvníci obdivují, vedle jiných pozoruhodností, samonosné točité schody, vzácný reliéf stromu života ze slonové kosti, kazetové stropy v jídelním a tanečním sále část mobiliáře.

Více informací naleznete zde

Minaret nebo také Turecká věž je stavba v ose zámku. Toto atraktivní dílo bylo zbudované Aloisem Josefem I. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na přelomu 18. a 19. století.

Z kamenných kvádrů, mnohdy těžších než 100 kg, byla vystavěna na močálovité půdě. Její zpevnění provedli najatí pracovníci pomocí 500 dřevěných kůlů, více než 17 m dlouhých. Pro rovnoměrné rozložení hmotnosti objektu, na tyto kůly položili rošt z 96 silných kmenů, sepjatých železnými sponami.

Spodní část má osm místností, bohatě zdobených na stropech, stěnách i podlaze, orientálními ornamenty. Tyto práce, dle soudu odborníků, prováděli umělci z arabských zemí. Minaret sloužil především jako vyhlídková věž, za které se dal přehlédnout celý Lednicko-valtický areál. V 1.patře umístili Liechtensteinové své exotické sbírky. Věž má tři ochozy a k nejvyššímu se návštěvník dostane samonosným spirálovitým kamenným schodištěm o 302 stupních. Tesaři pro stavbu na základě plánů projektanta zbudovali, v Evropě málo obvyklé, vřetenovité tzv. turecké lešení. Protože této konstrukci dělníci příliš nedůvěřovali, přesvědčil je o jeho spolehlivosti desátník jezdeckého pluku, který v té době pobýval v zámeckých jízdárnách. Na koni vyjel po lešení a stejnou cestou se bezpečně vrátil zpět. Během stavby nedošlo u dělníků k žádnému vážnému úrazu.